Americké ministerstvo dopravy zrušilo grant ve výši téměř 64 milionů dolarů, který měl podpořit projekt vysokorychlostní železnice mezi Dallasem a Houstonem. Přestože řada pozorovatelů to vnímá jako krok zpět, odchod Amtraku a větší zapojení soukromého kapitálu může paradoxně přinést novou šanci. Spojené státy, které dosud neprovozují žádnou plně vysokorychlostní trať, tak možná stojí na prahu alternativního modelu rozvoje, založeného výhradně na soukromém financování.
Rozhodnutí amerického ministerstva dopravy (US DOT) odebrat dotaci ve výši 63,9 milionu dolarů projektu Texas High-Speed Rail Corridor není jen změnou v rozpočtovém plánu, ale také jasným signálem. Trumpova administrativa, která nově formuje federální dopravní politiku, dala najevo, že nebude financovat rozsáhlé projekty bez jasně prokázaného finančního plánu. Grant, který projekt získal ještě za prezidenta Bidena, byl symbolem podpory státní železniční infrastruktury. Nové vedení jej však zrušilo a upřednostňuje stabilní a prověřené investice do stávajících tratí.
Projekt vysokorychlostního spojení mezi Dallasem a Houstonem měl od počátku stát výhradně na soukromých investicích. Společnost Lone Star High Speed Rail jej představila jako čistě komerční záměr s využitím japonské technologie Šinkansen. Jakmile však začaly výrazně narůstat náklady, objevila se i žádost o státní podporu. Tento krok však narušil důvěru v původní koncepci projektu. Podle současné administrativy má veřejná podpora směřovat výhradně na projekty s jasným, realistickým rozpočtem a pevným finančním rámcem, což Texas Central v tuto chvíli nedokáže nabídnout.
Amtrak ustupuje, soukromý kapitál přebírá iniciativu
Přesto by odchod Amtraku z projektu mohl být přínosný. Podle Roberta Pearsalla z Asociace pro vysokorychlostní železnici (USHSR) má Amtrak jen omezené zkušenosti s provozem skutečně rychlých vlaků a jeho účast projekt spíše brzdila. Vstup soukromého kapitálu, například od společnosti Kleinheinz Capital Partners, která odkoupila podíl od japonského investora, může otevřít cestu k větší efektivitě a reálnému pokroku. Podobně jako u projektu Brightline West, financovaného investiční skupinou Fortress, může i zde soukromé vlastnictví znamenat vyšší šanci na úspěšnou realizaci.
Případ Brightline West, který má spojit Las Vegas s jižní Kalifornií, se nyní stává klíčovým testem celého odvětví. Spojené státy zatím nemají žádnou plně funkční vysokorychlostní trať. I když Acela Express na východním pobřeží dosahuje vyšších rychlostí, stále se nejedná o systém odpovídající evropskému či japonskému standardu. Pokud Brightline uspěje, může se stát důkazem, že vysokorychlostní železnice může v USA fungovat i bez státního monopolu.
Zatímco soukromé firmy hledají cestu kupředu, současná federální vláda dává najevo, že bez kompletního a promyšleného finančního plánu nehodlá poskytovat ani dílčí granty. Tento postoj kritizuje část odborné veřejnosti jako příliš přísný. V kombinaci s nejasnou politikou a častými změnami podmínek pro čerpání dotací vzniká atmosféra nejistoty, která může investory odrazovat. Ironií zůstává, že právě tato nejistota podkopává důvěru v model, který má stát na soukromých investorech.
Donald Trump nepolevuje ve snaze konsolidovat americké veřejné finance, přestože řada odborníků jeho přístup kritizuje jako příliš restriktivní. Jeho předchůdce Joe Biden prosazoval opačný přístup, tedy rozsáhlou státní podporu železnice jako součást ekologické transformace dopravy. Politický střet těchto strategií se odráží i v infrastrukturních projektech. Zatímco Biden podporoval federální investice, Trump sází na tržní řešení bez zásahů státu a odmítá dotace jako neefektivní zátěž pro rozpočet.
Změní Texas Central pravidla hry na kolejích?
Struktura železniční dopravy v USA je navíc specifická. Většinu železniční infrastruktury vlastní soukromé nákladní společnosti jako BNSF, Union Pacific nebo Norfolk Southern. Osobní doprava, kterou zajišťuje zejména státem vlastněný Amtrak, v tomto systému spíše přežívá díky federálním dotacím. Úplná liberalizace včetně vysokorychlostních tratí by tak znamenala zásadní změnu, která si vyžádá nejen investice, ale i nový způsob uvažování.
Projekt Texas Central může být lakmusovým papírkem budoucnosti americké železnice. Pokud se ho podaří realizovat čistě z privátních zdrojů, půjde o historický milník a precedent pro další projekty napříč zemí. Úspěšné spuštění vysokorychlostního spojení bez státní podpory by ukázalo, že i v náročném infrastrukturním prostředí USA může fungovat model založený na soukromých investicích. Pokud ale projekt selže, země se zřejmě vrátí k realitě, kde se bez veřejného financování velké železniční ambice stále neobejdou.
Úvodní foto: Brightline
Zdroj: www.railway-news.com, vlastní
