Příprava vysokorychlostních tratí letos pokračuje a zároveň se zpřesňují priority v rámci systému rychlých železničních spojení. Největší pozornost se má soustředit na páteřní spojení Ústí nad Labem – Praha – Brno – Ostrava s mezinárodním propojením do Německa, Polska, na Slovensko a do Rakouska. Správa železnic má letos do přípravy rychlých spojení investovat 1,49 miliardy korun.
Příprava vysokorychlostních tratí v Česku pokračuje, ale stále zřetelněji se ukazuje, že ne všechny dříve zvažované větve mají stejnou prioritu. Ministerstvo dopravy na jednání vlády představilo aktuální stav projektu a potvrdilo, že hlavní důraz nyní míří na tratě s největším ekonomickým a mezinárodním přínosem. Letos má Správa železnic do přípravy investovat 1,49 miliardy korun, z toho 960 milionů z národních zdrojů a 530 milionů z evropských dotací.
Podle ministerstva už stát za přípravné práce zaplatil více než čtyři miliardy korun. V dalších letech se má Správa železnic soustředit především na páteřní síť rychlých spojení, tedy osu Ústí nad Labem – Praha – Brno – Ostrava s mezinárodním pokračováním do Německa, Polska, Rakouska a na Slovensko. Právě tato trasa má tvořit základ budoucí vysokorychlostní železnice v České republice.
Největší pozornost se soustředí především na směr do Německa, tedy na nové spojení z Prahy přes Podřipsko do Ústí nad Labem a dále přes Krušnohorský tunel. Druhou klíčovou větví zůstává propojení Prahy a Brna a navazující pokračování na jih směrem k Rakousku a Slovensku, a to kombinací nových úseků a modernizovaných konvenčních tratí. Třetí prioritou je VRT Moravská brána od Brodku u Přerova na Ostravu a dále do Katovic.
S novým rozdělením priorit ale přichází také útlum některých dříve zvažovaných projektů. Ministerstvo uvádí, že se v této fázi zpomalí příprava vedlejší trasy RS 42 mezi Kralupy nad Vltavou a Mostem, přičemž sever Čech má být na páteřní síť napojen hlavně přes plánované spojení Praha – Roudnice nad Labem – Ústí nad Labem – Drážďany. Současně se utlumuje také příprava osy RS 5 směrem na Hradec Králové a do Podkrkonoší.
Namísto této větve se má Správa železnic v dalších letech zaměřit na posílení kapacity stávajících tratí. Konkrétně jde o ztrojkolejnění úseku Poříčany – Kolín, zdvoukolejnění trati Libice nad Cidlinou – Hradec Králové – Choceň – Ústí nad Orlicí a modernizaci spojení z Hradce Králové přes Jaroměř a Náchod směrem na Vratislav. Stát tak dává najevo, že vedle novostaveb chce část problémů řešit také úpravami konvenční sítě.
Letošní práce se mají soustředit hlavně na terénní průzkumy, dokončení územní přípravy, projednávání dokumentací EIA, majetkoprávní přípravu i další dopracování projektové dokumentace. Pokračovat má také příprava PPP projektů a komunikace s veřejností. Právě u VRT Moravská brána ministerstvo počítá se zapojením soukromého kapitálu formou PPP.
Další postup bude do značné míry záviset i na tom, jak bude po roce 2028 nastaveno evropské financování. Ministerstvo dopravy upozorňuje, že členské státy už nemají automaticky počítat s penězi na své vlastní projekty, ale budou mezi sebou soutěžit v evropském měřítku. I proto teď stát soustředí síly na ty stavby, které mají podle něj největší ekonomický a mezinárodní přínos.
Současná hospodářská strategie Česko: Země pro budoucnost 2.0 přitom počítá s dokončením základní sítě vysokorychlostních tratí na ose Drážďany – Praha – Brno – Rakvice/Přerov – Ostrava do roku 2040. Rychlá spojení mají podle ministerstva zlepšit dopravní dostupnost regionů, propojit Českou republiku s evropskou vysokorychlostní sítí a zároveň uvolnit kapacitu na stávajících tratích pro nákladní dopravu.
Úvodní foto: vizualizace VRT – Ministerstvo dopravy ČR
Zdroj: tisková zpráva Ministerstva dopravy ČR; vlastní zpracování
