Švýcarsko i v roce 2024 zůstalo zemí, kde lidé jezdí vlakem nejvíce v celé Evropě. Na každého obyvatele připadá v průměru 2 519 osobokilometrů a 71 jízd vlakem ročně, čímž Švýcaři překonali předcovidový rekord z roku 2019. Česko si meziročně sice mírně polepšilo, ale počtem jízd (18) i ujetých kilometrů (944) na obyvatele zůstává pod evropským průměrem, nad ním je pouze průměrná délka jedné cesty 54 km.
Švýcarská železnice si i v roce 2024 udržela evropské prvenství. Každý obyvatel země ujel vlakem průměrně 2 519 osobokilometrů, tedy o něco více než v dosud rekordním roce 2019, a zároveň vlak využil v průměru 71krát ročně. Ve srovnání s předchozím rokem vzrostl celkový objem přepravených osobokilometrů o 2,2 procenta a počet jízd na osobu o 3,1, takže Švýcarsko zůstává v evropském žebříčku jednoznačným lídrem a potvrzuje dlouhodobý trend vysokého využívání železnice.
Druhé místo podle přepravního výkonu na obyvatele obsadilo Rakousko s 1 614 osobokilometry, které je zároveň nejvýše postavenou zemí Evropské unie, následované Maďarskem s 1 571 osobokilometry na osobu. Nad evropským průměrem se drží také Francie s 1 564 osobokilometry, Německo a Švédsko se shodně 1 287 osobokilometry a Dánsko s 1 081 osobokilometry. Na opačném konci stojí státy, kde se vlakem cestuje jen minimálně. V Řecku připadá v průměru 70 osobokilometrů na obyvatele, v Litvě 153, v Bulharsku 233, v Estonsku 281 a v Chorvatsku 296, zatímco průměr napříč sledovanými evropskými zeměmi činí 1 048 osobokilometrů na osobu.
Z hlediska meziročního růstu přepravních výkonů si nejlépe vedla Slovinsko, kde osobokilometry vzrostly o 19 procent, dále Lotyšsko s nárůstem 15,2 procenta a Litva s 12,3 procenta. Naopak pokles přepravní vzdálenosti vykázaly Bulharsko, Estonsko a Rumunsko, což ukazuje, že se dynamika rozvoje železniční dopravy v jednotlivých zemích výrazně liší. Výsledky tak neukazují jen absolutní úroveň využití vlaků, ale i to, kde železnice právě zažívá nejrychlejší růst a kde naopak ztrácí na významu.
Ve Švýcarsku se zvýšil nejen počet ujetých kilometrů, ale také samotný počet jízd. Průměrný obyvatel absolvoval v roce 2024 celkem 71 cest vlakem, zatímco v průměru sledovaných evropských zemí připadá jen 22 jízd na osobu. Na druhém místě se umístilo Lucembursko se 46 jízdami na obyvatele, třetí je Rakousko se 38 jízdami a čtvrté Dánsko s 35 jízdami. Francie, která je podle osobokilometrů velmi silná, je podle počtu jízd až jedenáctá, protože zde dominují delší dálkové cesty, a největší relativní růst počtu jízd vykázalo Lotyšsko a také Řecko, kde i malý absolutní nárůst znamená výrazné procentuální zlepšení.
Poprvé byla letos zveřejněna také statistika průměrné délky jedné cesty vlakem. Nejdelší průměrnou vzdálenost na jízdu vykazuje Litva s 86 kilometry, následuje Rumunsko s 84 kilometry a Francie s 81 kilometry na jednu cestu. Švýcarsko se s průměrnou cestovní vzdáleností 36 kilometrů řadí až na 23. místo a výrazně pod evropský průměr 48 kilometrů, což však v kombinaci s rekordním počtem ujetých osobokilometrů i počtem jízd ukazuje, že hustá síť švýcarské železnice je využívána zejména pro časté, kratší přesuny v každodenní dopravě.
Srovnání zahrnuje 23 zemí Evropské unie, které poskytly Eurostatu potřebná data o železniční dopravě, a dále Velkou Británii, Norsko a Švýcarsko jako nečlenské státy. V přehledu chybí Belgie a Polsko, které údaje k publikaci nezaslaly, a také Malta a Kypr, jež nemají žádnou železniční síť, zatímco Maďarsko se do statistik vrátilo po přestávce od roku 2015. Všechny hodnoty vycházejí z oficiálních statistik Eurostatu a národních institucí a jsou přepočítány na obyvatele, aby bylo možné objektivně porovnat rozdílně velké země. V tomto pohledu Švýcarsko stále s přehledem dominuje evropskému „železničnímu šampionátu“.
Úvodní foto: Uwe Conrad – www.unsplash.com
Zdroj: tisková zpráva
