Stavba Brennerského úpatního tunelu dosáhla jednoho z nejvýznamnějších milníků. Přibližně 1 400 metrů pod Brennerským průsmykem se podařilo propojit oba hlavní tunelové tubusy mezi Rakouskem a Itálií. Po dokončení projektu jimi budou projíždět osobní i nákladní vlaky na nové trase přes Alpy.
K průlomu došlo 28. července 2026 na státní hranici. Práce probíhaly téměř současně ve východním i západním tubusu. Historický průlom nastal přesně v 10:35, přičemž během přibližně jedné hodiny byly propojeny oba tubusy. Rakouský stavební úsek H53 Pfons–Brenner se tím napojil na již vyražené tunely italského úseku H61 Mules 2–3.
Z italské strany se k hranici propracovaly razicí stroje Virginia a Flavia, zatímco na rakouské straně postupovali stavbaři konvenční metodou s využitím vrtání a odstřelů. Spojení obou zemí tak zároveň představuje setkání dvou rozdílných způsobů výstavby.
Přesnosti průlomu předcházela rozsáhlá geodetická měření. Podle investora byla výsledná odchylka ještě menší než při předchozím propojení průzkumného tunelu, kde činila pouze několik centimetrů.
Průzkumný tunel propojil rakouskou a italskou část projektu už 18. září 2025. Nachází se přibližně 10 až 12 metrů pod hlavními tubusy a během výstavby slouží ke zkoumání geologických podmínek. Po zahájení provozu bude využíván k odvodnění a údržbě technických zařízení.
Aktuální průlom však ještě neznamená dokončení celé ražby. Razicí stroje Wilma a Olga nadále postupují rakouskou částí směrem k Innsbrucku. Z celkových přibližně 230 kilometrů hlavních, průzkumných, přístupových, záchranných a dalších tunelů je nyní vyraženo asi 220 kilometrů, tedy přibližně 96 procent.
Samotný Brennerský úpatní tunel bude měřit přibližně 55 kilometrů a propojí Innsbruck v Rakousku s Fortezzou v Itálii. U Innsbrucku se napojí na stávající Inntalský tunel, který tvoří součást železničního obchvatu města. Společně vytvoří souvislé podzemní železniční spojení dlouhé 64 kilometrů, jež má být po dokončení nejdelší na světě.
Projekt tvoří dva jednokolejné hlavní tubusy vzdálené přibližně 40 až 70 metrů. Propojeny budou únikovými chodbami rozmístěnými po 333 metrech. Součástí systému budou také tři podzemní nouzové stanice, přístupové tunely a kolejové propojení umožňující vlakům přejet mezi oběma tubusy.
Nová trasa povede pod horským průsmykem s výrazně mírnějším sklonem než současná železnice. Díky tomu ji budou moci využívat delší a těžší nákladní vlaky bez nutnosti nasazovat další lokomotivy pro překonání strmého stoupání. Tunelem mají projíždět nákladní soupravy dlouhé až 740 metrů.
Osobní vlak má novým tunelem projet přibližně za 25 minut, zatímco cesta po současné horské trati trvá zhruba hodinu a dvacet minut. U nákladních vlaků se očekává zkrácení jízdní doby ze současné hodiny a 45 minut na přibližně 35 minut.
Brennerský úpatní tunel má zvýšit kapacitu jednoho z nejdůležitějších železničních spojení mezi severní a jižní Evropou. Zároveň má vytvořit lepší podmínky pro přesun části nákladní dopravy z alpských silnic na železnici a přispět ke snížení hluku i emisí v přilehlých údolích. Zahájení provozu se podle současného harmonogramu předpokládá v roce 2032.
Úvodní foto: BBT SE
Zdroj: BBT SE, CINEA; vlastní zpracování
